Káva je jedním z vůbec nejoblíbenějších nápojů na světě. Spousta nadšených kávoholiků si ji ráda vychutnává ve velkém množství, občas ale musí omezit přísun kofeinu. Stejně jako ti, co kávu milují, ale kofein konzumovat nemůžou. Právě pro ně je zrnková i mletá bezkofeinová káva jako stvořená. Doporučuje se zejména kardiakům a lidem trpícím hypertenzí.
Káva bez kofeinu tvoří asi 10 % celkové spotřeby kávy. Dodává se jak zrnková káva bez kofeinu a mletá káva bez kofeinu, tak i rozpustná. Ačkoliv název může mást, bezkofeinová káva není úplně bez kofeinu. V jednom šálku bezkofeinové kávy (240 ml) zůstává asi 2–12 mg kofeinu, oproti tomu šálek klasické kávy obsahuje 100 mg a více.
Poprvé patentoval výrobu kávy bez kofeinu Ludwig Roselius v roce 1906. Už předtím se ale oddělováním kofeinu od kávových zrn zabýval Friedlieb Ferdinand Runge v roce 1820. Rungemu se podařilo izolovat sloučeninu, nedozvěděl se ale příliš mnoho o chemických vlastnostech kofeinu a nepokoušel se získané poznatky použít komerčně k výrobě bezkofeinové kávy. Ludwig Roselius přišel na metodu odstraňování kofeinu náhodou, když se náklad s jeho kávou namočil do mořské vody a ztratil velké množství kofeinu a téměř žádnou chuť.
V Čechách byl patent na technologickou přípravu bezkofeinové kávy poprvé udělen panu Zdeňku Žáčkovi, a to v roce 1962.
Bezkofeinová káva je v podstatě stejná jako normální káva, ale odstraňuje se z ní až 97 % kofeinu. Existuje několik způsobů, jak se kofein z kávy odstraňuje. Podíváme se na ty nejznámější.
Běžně se můžete setkat se dvěma nejužívanějšími metodami odstraňování kofeinu neboli dekofeinizace. Každá metoda pracuje s nepraženými, zelenými zrny a jejím cílem je odstranit pouze kofein a zanechat ostatní chemikálie, jako je sacharóza, celulóza, proteiny, kyselina citrónová, kyselina vinná a kyselina mravenčí, v původním množství. Nejedná se o lehký úkol, vzhledem k tomu, že káva obsahuje kolem 1 000 chemikálii, které přispívají k výsledné chuti a aromatu.
Takzvaný evropský proces je vůbec nejčastějším způsobem výroby bezkofeinové zrnkové kávy. Probíhá tak, že se ještě nepražená káva namáčí ve vodě a jakmile se rozevře zelené zrno, tak se promývá v methylenchloridu. Ten slouží k urychlení celého procesu a minimalizaci účinků, které může mít na chuť kávy přítomnost vody. Methylenchlorid absorbuje kofein, v dalším kroku se káva znovu promyje ve vodě a vysuší. Tento proces dokáže zachovat aroma kávy a do velké míry i původní chuť.
Druhá oblíbená metoda dekofeinizace probíhá bez chemické reakce. K odstranění kofeinu z kávy se používá horké vody a páry. Káva se vylouhuje v horké vodě a páře a kofein se odstraňuje pomocí filtrů s aktivním uhlíkem. Kávové boby se posléze opět namáčejí do roztoku zbaveného kofeinu. Nasáváním roztoku do sebe opět dostávají aroma a chuť. Na závěr se zrna suší a posílají do pražírny. Nevýhodou tohoto procesu je, že se kromě kofeinu odstraňují také éterické oleje a aromata, výsledná káva je tak bez vůně a chuti. Pro švýcarský vodní proces se hodí více arabica než robusta.
Káva patří k vůbec největším zdrojům antioxidantů ve stravě západního světa. K těm nejznámějším patří hydrocinnamické kyseliny a polyfenoly. Bezkofeinová káva obvykle obsahuje podobné množství antioxidantů jako normální káva, ačkoliv je to vždy o něco méně. Během procesu dekofeinizace totiž dochází k malé ztrátě antioxidantů.
Kromě antioxidantů obsahuje bezkofeinová káva také malé množství vybraných živin. Jeden šálek kávy bez kofeinu vám poskytne 2,4 % doporučeného denního množství magnezia, 4,8 % draslíku a 2,5 % niacinu nebo vitaminu B3. Možná se to nezdá jako moc, ale v případě, že vypijete 2–3 šálky denně, množství se rychle zvyšuje.
Ačkoliv se káva v minulosti hodně démonizovala, pravda je, že ve výsledku je její konzumace pro vaše tělo přínosná. Nicméně se těžko rozlišuje rozdíl mezi klasickou kávu a variantou bez kofeinu, co se zdravotních benefitů týče.
Konzumace kávy, ať už klasické nebo bezkofeinové, je často spojována se snižováním rizika vzniku diabetu 2. typu. Každý jednotlivý šálek kávy denně přispívá ke snížení rizika až o 7 %. Což znamená, že na tento efekt mají vliv jiné elementy než kofein.
Jedna rozsáhlá studie uvádí, že konzumace bezkofeinové kávy bývá spojována se sníženými hladinami jaterních enzymů, což naznačuje ochranný účinek kávy bez kofeinu.
Klasická i bezkofeinová káva mají pozitivní vliv na mentální potíže, spojené s věkem. Některé studie ukazují, že konzumace bezkofeinové kávy může chránit neurony v mozku. To by mohlo pomoci zabránit vzniku neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova a Parkinsonova choroba.
Významný rozdíl oproti klasické kávě je, že káva bez kofeinu nezpůsobuje pálení žáhy. Konzumace více než dvou šálků bezkofeinové kávy denně navíc může přispívat ke snížení rizika vzniku rakoviny konečníku.
Pro ty, co nechtějí přijít ani o kousek chuti a aromatu, ale klasickou kávu si vychutnat nemohou, máme pozitivní zprávu. Podle brazilských vědců totiž existuje kávovník, jehož zrna neobsahují kofein. Jedná se o kávovník druhu Coffea arabica bez kofeinu a nachází se v oblasti Etiopie. Už dříve se vědci pokoušeli vyšlechtit vlastní kávovník bez kofeinu křížením arabiky a rostlin z Madagaskaru, chuť výsledné kávy ale nebyla dobrá.
Někdo může vypít šest šálků klasické kávy denně a nic to s ním neudělá. Naopak pro jiné je nadměrná konzumace kofeinu škodlivá. Vysoké množství kofeinu může nepříznivě ovlivnit centrální nervový systém, způsobit neklid, úzkost, potíže s trávením, srdeční arytmii nebo potíže se spánkem u citlivých osob.
Právě lidé, kteří jsou na příjem kofeinu citliví, často vyhledávají možnosti, jak ho omezit. Zároveň se bezkofeinová káva hodí pro ty, kterým zdravotní stav nedovolí velký přísun kofeinu.
Navíc se konzumace kofeinu nedoporučuje těhotným a kojícím ženám. Stejně tak by se kofeinu měly vyhnout děti, dospívající a osoby trpící úzkostí a problémy s nespavostí.
Káva patří mezi nejzdravější nápoje vůbec. Je plná antioxidantů a je spojená se snižováním rizika množství závažných chorob. Ne každý ale může konzumovat kofein. Právě pro tyto osoby je bezkofeinová káva skvělým způsobem, jak si vychutnat kávu bez vedlejších účinků způsobených kofeinem. Bezkofeinová káva má téměř všechny zdravotní benefity stejné jako klasická káva, ale žádný z vedlejších účinků.
U většiny výrobců se nedá určit, jak kofein z kávy odstraňují, protože tuto informaci obvykle nezveřejňují. Jediný výrobce, u kterého si můžete být jisti, že používá švýcarský proces odstraňování kofeinu je společnost Pellini.
Please sign in first.
Přihlásit
